Týden 30/23.-29.7.2007

Slovakman se blíží a já se začal malinko šetřit, ať nejsem zničený jak na Moraviamanu. Takže asi takto:

Pondělí - 0-0-5 Ráno chvilka posilování, na běh zbývá čas večer. 5km za 29:05.

Úterý - 0-27,4-7 Ráno stíhám Veveří ještě za dobrého počasí. 27,4km za 1:01:50. Ty sekundy uvádím schválně, tak rychle jsem to ještě nejel a to jsem ani moc nespěchal:-) Večer výklus sedmička za 33:24. Já ji fakt přeměřím ve všech variantách, asi s tou délkou dost matu.

Středa - 0,8-0-7,6 Závod LBP Anthropos. Kristýnka se vrátila včera z tábora, potřebuje před sobotou plavat, tak spěcháme do bazénu. Vydržím v něm jen 0,8km. Je chladno, dostávám křeč.

Čtvrtek - 1,5-95,5-0 Ráno jedu do práce s kolem a vyjíždíme s kolegou na kolo. Takže z Bohunic na Moravany, Hypernova, Ořechov, Hustopeče, Pasohlávky, zpět po stezce opět do Bohunic. Je snad nejlepší letošní cyklistické počasí. Přes 20 stupňů, bezvětří. Bez úsilí to sviští mnohem rychleji než jindy, výsledkem je slušný čas 3:21. A to jsme si užili cestou do Ořechova protivné náklaďáky. V práci máme sprchu, takže stačil půlden dovolené a můžu zase pracovat:-). No já kdybych víc jezdil na kole, tak se mi snad vrátí někdejší forma:-)

Večer plavání s Kristýnkou, vydržím 1,5km (45min). Nohy mají dost, takže opět naplavu méně než ona díky náběhu na křeče.

Pátek - 0-0-0 Volný den. Předchozí dva dny byly docela hutné, zítra mne čeká plavání, tak ať mám odpočinuté nohy.

Sobota - 2,5-0-0 Plavání Hlučín. Možná jsem byl večer trochu klusat, ale nenapsal jsem si to a nejsem si jist, tak sem radši nic nepíšu:-)

Neděle - 0-0-10 Prý musíme do zoo. Nevím proč ale tak daleko a v takovémto počasí. Jakmile začne pršet, zebry na nás koukají z přístřešku jak na exoty. Tak nevím, kdo koho prohlíží:-) Večer stíhám desítku na Holedné. Na začátku nic moc, pak se nohy samy rozběhnou. Na této kopcovité trati považuji čas pod 50 minut za úspěch. Dnes 50:01. Je to úspěch nebo ne? :-)

	Počet	Km	Čas
Běh	4x	29,6	2:26
Plavání	3x	4,8	2:11
Kolo	2x	122,9	4:22
			8:59

Zhodnocení: Taky jsem mohl tu minutu přidat:-).

Na úplný závěr mám záludnou otázku - jak myslíte, že na Slovakmanu uspěju? Tipuje se asi těžko, můj "výkon" na Moraviamanovi správně určili pouze dva tipující. Docela by mne zajímalo kdo:-) Uvidíme tentokrát. Já jsem skromný. Chtěl bych pod 12:30:-)


Teď už jen obrázek ankety...

Hlučín 28.7.2007

Další plavecké závody byly pro Kristýnku hodně důležité. V Hlučíně byla v sobotu na programu trojka, v neděli pětka. Nedělní závod na 5km byl mistrovstvím republiky. Ale má na takovou vzdálenost? Přece jen je to basketbalistka. Každopádně v sobotu můžu plavat trojku s ní, před desátou jsme na místě. Právě startují dospělí pětku. Hlučínská štěrkovna je daleko větší, než jsem čekal. Trasa je vyznačena tak, aby nekolidovala se zařízením na tažení vodních lyžarů. Místa dost. Trojka měla původně startovat v 11, start je přesunut na 13 hodin. Aspoň se můžeme na celou pětku dívat. Upřímně řečeno jsem malinko překvapen, že styl těch úplně prvních mi nepřijde nejhezčí. Ti první prostě strašně rychle máchají rukama:-)

Vedoucí závodník. Kdo umí, umí:-)

Kolem desátého místa začínají ti, co se na vodě pěkně kloužou, nejlépe ve skupinkách. No kdo by to byl řekl, že jejich styl se mi bude líbit víc než prvních:-). Na plavcích s výkonností nad 1:20 už jsou vidět sem tam nějaké ty chybky, pořád krásné plavání, obvykle ve vláčcích.

Plavání ve vláčku je výhodou. Ti lepší tak plavat umí:-) Ještě skoro nefouká...

U těch nad 1:30 mám pocit, že už nemůžou. A to je jasné, že jsou mnohem rychlejší než já, musí být na mne hrozný pohled:-) A pak už následuje kategorie bojovníků. Pár plavců dokončuje pětku i nad 2 hodiny. To by mohlo být mé tempo. Ale nevím, jestli bych tak dlouho ve vodě vydržel. Poslední závodník bojuje od prvního záběru, dobojovává za 2:49. I on má můj obdiv, to bych se asi rozpustil. Trochu předběhnu - tento plavec ročník narození 1946 druhý den dokončil i desítku za 6:02. Mám o možnostech pobytu ve vodě hodně zkreslené představy...

Startuje závod na 1km. Děti naskáčou do vody a ta pěkně vaří:-) První se vrací za 9 minut. Při vší úctě ke schopnostem malých plavců to vypadá, že vzdálenost je měřena hodně od oka. To nebude možná ani 800 metrů. Těším se na naše tři tato kola, dnes si jistě udělám rekord na 3km:-)

Kristýnka po ránu obhlíží místo činu. Bez vln.

A už nás volají. Ale ne! Pustí zařízení na tahání vodních lyžařů, mini okruhy vedou pod ním, budeme plavat jedno kolo závodu na 5km a pak ještě první rovinku. Ach jo. Rekord nebude. Teď to totiž vypadá delší než 3km:-)

Start! Všichni se derou dopředu. To já nemusím. Taky výhoda. Jenomže to plavání je nějaké divné. Čím to je? Už vím. Vadí mi vlny. Asi to zní na rybníku legračně, ale zvedl se silný vítr a vlny se plácají jedna přes druhou. Nejde do. Plavu prsa. No to bude čas! Po otočce za první bojkou už zase můžu plavat kraul. Jakž takž. Zrychluji. No jsem dobrej:-) Otáčíme na nejdelší kus přes celou vodu. Je to tak dlouhé, že uprostřed je navigační bojka, ta zadní by nebyla vidět. Zase vadí vlny, zkouším udržet kraul. Projíždí kolem mne motorový člun, vlny mne pěkně vyliskají. Hlavně biceps pravé ruky. Asi se cpe kam nemá:-) Úsilí se vyplácí, stahuji plavkyni přede mnou. Tu, kterou poznám na první pohled. Ano, je to Kristýnka:-) Zezadu mne doplavává jedna prsařka, její výhodou je přímé plavání. Nemusím sledovat navigaci, při nádechu vpravo ji vidím, stahujeme Kristýnku spolu. U zadní bojky ji skoro máme. Je to radost dotahovat lepší plavkyni:-) Jenže prsařka mi uplavává, teď těží z její společnosti Kristýnka. A já dostanu co? Já nedostanu medaili, já dostávám křeč do levého chodidla. Slabou, pravda. Vypínám nohy a plavu dál. Teď už Kristýnku nedoplavu. Rozhoduji se to nedoplavat celé. Jestli nebude další křeč, proplavu cílem okruhu 2,5km a vzdám. Při další křeči dřív, teď se plave podél břehu. Jsem vzadu prakticky opuštěný, dost se mi to vleče. Nakonec se blížím k cíli. 2,5km za 1:04:50. Stoupám na dno. Pořadatel mne upozorňuje, že mám ještě přidat rovinku. Na začátku jsem ji plaval 18:30, je delší než 500m. Říkám, že dnes už ne. Nijak to nekomentuje, jen zjistí mé číslo a mám klid:-) Asi je rád, že jsem nevzdal na jiném místě a nemá ve výsledcích binec. Jdu se utřít, je vidět, že dnes je voda teplá, jsem sice unavený, ale za minutu jsem v pohodě. Můžu očekávat svoji malou plavkyni. Úsek proti vlnám ji opět zbrzdil, ale je mi jasné, že nevzdá. Chce body. Ty mi nedávají, protože nejsem registrovaný plavec:-) Ještě kousek a je v cíli. 1:24:24 a úplné vyčerpání. Naštěstí její první věta je, že na pětku nemá. Přítomný trenér Komety chválí její rozhodnutí. Jsem rád, že zrušení startu není na mně. V těchto podmínkách na pětku nemám ani já, ani Kristýnka.

Co dodat k mému "výkonu"? Poprvé v životě jsem nedokončil závod. Stalo se a nemám k tomu žádné emoce. V podstatě oběť Slovakmanovi tento týden, doplavat se to dalo, ale měl bych dost. Na můj čas se dá dívat ze dvou pohledů - loni bych za stejnou dobu uplaval s bídou 2km. Ale je potřeba přidat a v tomto čase plavat trojku. Ať si můžu troufnout na pětku. Mám dost co dělat.

Co dodat? Plavecké závody jsou krásným zážitkem. Snad se mi do příštího roku podaří stát se členem plaveckého oddílu, ať mi počítají body. A snad to bude lepší. Mně to asi baví:-)

LBP Anthropos 25.7.2007

Jsou dny, kdy se mi na běžecké závody ani nechce. Po pár jízdách na kole vždy cítím, že to s během nebude nijak slavné a přece jen každý rád překovává své rekordy. Tak kam bych se hnal. Nicméně jsem se ve středu do Anthroposu vypravil. Kvůli bodům:-) Loni jsem měl celkově 645,3 bodu, letos chci překonat hranici aspoň 650. Vypadá to jako snadný cíl, ale už teď mám dvě absence, pak tam jsou bodově slabší závody, ať už po Moraviamanovi, půlce v Litovli nebo po PIM. Anthropos je krátká trať-pouze 6,6km, tak se tu dají body nasbírat, i když zrovna není dobrá forma. Prostě o půl šesté jsem na místě. Na prezentaci hrozná fronta. Kolik tu těch lidí je? Nevím. Spousta nových. Poprvé se nestíhá start přesně v 18.00. Jsem docela nervozní, máme jít po závodě s Kristýnkou v plavat a nechceme přijít pozdě. Trénink prý dnes začíná před 19. hodinou.

Start je až po 18.15. V prvních metrech je opravdu těžké najít si své místo, na cyklostezce se jakž takž rozbíhám. Nakonec to není tak hrozné, jak to vypadalo, jsem v docela dobré společnosti. Až pod kopec. Normálně mi kopečky prospívají, dnes to není ono. Dobíhá mne Standa a mizí vepředu. Inu, zregenerovaný běžec specialista:-) V půlce za 14:13 mne dobíhá Radek. Naštěstí. Zkouším se ho držet v kopečku zpět, pomáhá mi to. V poslední době jsem přemýšlel o délce kroku, zkouším do kopečka ještě víc drobit. S mojí výškou to musí vypadát zábavně, ale aspoň si v pohodě běžím. Ne že bych se Radka udržel, ale pomáhá mi, že aspoň vidím obrys:-) Lidí je tolik, že se pořadí neustále míchá. Pořád mne někdo předbíhá, já si sem tam taky předběhnu odpadávající mládež:-) Dnes se mi nedaří stupňovat tempo, přesto jsem v cíli za docela slušných 27:38 podle mých hodinek. Výsledky totiž nejsou na webu, programátor je na dovolené, chybí i hodinovka:-) Takže jen tuším, že jsem půl minutky za osobákem. Průměrný tep 151 ukazuje na chvilkový výpadek hodinek, maximum 170 je docela slušné. V květnu tři dny po PIMu jsem myslel, jak běžím pomalu, výsledek byl lepší než dnes. No, co se dá dělat, v polovině léta mi to prostě neběhá. Ale přijde podzim a já si zase někoho předběhnu. Uvidíme, koho si vyberu:-)

Na plavání dojíždíme se zpožděním. Naštěstí. Po 800 metrech dostávám křeč do chodidla, v té době už někteří končí, tak se mi daří vylézt z vody skoro nenápadně. Pochopitelně pak můžu z bezpečí břehu nabádat Kristýnku, ať se ještě snaží:-)

Tak jen opožděné doplnění statistiky - čas 27:37 (37 sec za mým nejlepším), bodů 64,7, umístění 78. ze 163 (i s tou bídou první půlka :-)), kategorie 18 z 27.

Týden 29/16.-22.7.2007

Konečně trochu teplo. To bych mohl i na kolo. Občas se podaří, občas ne...

Pondělí - 0-0-5 Ráno si proběhnu svoji pětku - dnes 28:03. Po práci odjíždím pracovat do Liberce. Vlastně dnes už jen přespat. No když už jsem tam, co kdybych si vyšel na Ještěd? Ochladilo se na příjemných 28 stupňů, v 19.10 vyrážím z parkoviště pod lanovkou nahoru. Přímo po sjezdovce. Vrcholu dosahuji v 19.35. Ani nevím, jestli bych to běžel rychleji:-)

Úterý - 0-0-5 Ráno výklus po Liberci 5km za 27:54. Nijak hezké běžecké terény jsem neobjevil, včera na Ještědu to bylo hezčí:-) Domů dorážím hodně pozdě, takže už nic.

Středa - 0-0-14 Závod LBP hodinovka. Že to v kombinaci mé formy a vedra nebude 14, to bylo jasné. Nebylo ani 13. No, uběhl jsem celou hodinu, tak výkony jindy.

Čtvrtek - 2,2-64,5-0 Ráno velmi příjemné kolo s Radkem. Protože sedím na kole, je jasné, že bude pršet. Nicméně dešti ujíždíme na stranu, kde neprší. 65,5km za 2:30 je v daném terénu relativně svižné. Holt je vidět, že jsem se kus vezl v závětří. Docela velký kus:-)

Večer se mi na plavání nechce, ale jdu. Jsem úplně vyřízený, nemůžu plavat ani moc v kuse. Skoro po každé dvoustovce nenápadně odpočívám a čekám, kdy přijde křeč. Bazén je plný lepších plavců, nechci lézt z vody, aby neviděli, jaká jsem bábovka:-) Jedna stovka za druhou a je z toho za hodinu 2,2km. Plavání ukončila křeč do chodidla:-)

Pátek - 0-0-0 Ráno volno potřebuji, večer žena nezvládá odjezd ke tchýni, jsme tam pozdě. Na Štěrkáč už se mi nechce, tak volný den. Chtěl jsem jet v sobotu Beskydtour, ale jednak jsem nějak unavený, jednak si vzpomínám na nesilniční úseky kolem přehrady Šance atp, jednak je divná předpověď počasí, prostě na Beskyd zítra nepojedu.

Sobota - 1,4-115,7-0 Že bych vyrazil do Vysočan na triatlon? Ale dnes se mi na sprint nechce. Chtělo by to delší kolo. Vyjíždím netradičně z Hostýna, ve sjezdu potkávám houfy cyklistů deroucích se nahoru. Místo Beskyd mi musí stačit Hostýnské a Vizovické vrchy, jedu přes Tesák, Troják, Fryšták do Holešova. Je poněkud teplo, tak na benzínce vypiju 1,5l ice tee. Kdo má tolik vody vozit. Je mi líto, že jsem Hostýn nejel nahoru, takže mířím na Bystřici a konečně Hostýn. Krásné polední teplíčko, cyklisti zmizeli, do kopce stoupám sám. Nahoře Birell a párek osvěží a můžu si to nasměrovat na Kvasice. Na trati Moraviamana jedu rychleji než při závodě. Asi jsem se zlepšil:-) Stáčím se na Kroměříž a musím si přiznat, že za mé zlepšení může z neobvyklého směru foukající vítr. No, za 4:32 jsem u tchýně. Čeká mne druhá fáze. Vynošení pytlů s obilím na půdu. Stehnům se nechtějí dělat dřepy s pytlem, avšak po naložení to do schodů vcelku jde. Co bude třetí fáze? Večerní plavání ve Štěrkáči. Jsem docela zničený, pojímám to regeneračně, zkouším obeplavat Moraviamanské kolečko prsama. 36 minut. Na to, jak jsem zničený to jde. Ono mezi kraulem a prsama není zase tak velký rozdíl jako mezi jednotlivými plavci:-) Z vody jdu po 45 minutách, píšu si 1,4km.

Neděle - 1,1-0-7,5 Ráno výklus z Kvasic podél Moravy - za 40 minut možná 7,5km. Odpoledne plavání ve Štěrkáči:-) Jdu z druhé strany, abych neplatil vstupné na pláž. Je tam mladá dvojice a neví, kudy do vody. No to jsou dnes lidi:-) Coby zkušený plavec jim jdu příkladem. Jo, mladým já rád pomáhám. Když doplavu svým ultrarychlým tempem do půlky, dvojice se předežene přede mne. Motýlkem. Uf. Mé plavecké sebevědomí utrpělo další ránu. No, třeba se s tím srovnám:-)

	Počet	Km	Čas
Běh	4x	31,5	2:44
Plavání	3x	4,7	2:15
Kolo	2x	180,2	7:02
			12:01

Zhodnocení: Docela dobrý týden, ani není poznat, že jsem dva dny nebyl v Brně. Asi by bylo dobré vybrat si nějakého toho ironmana. Vidím to na Nitru:-)

LBP hodinovka 18.7.2007

Hodinovka patří mezi mé oblíbené běhy. Ani nevím proč. Možná je to tím, že na dráze míň vadí má o něco těžší váha oproti běžcům střízlíkům. Možná proto, že na hodinovce můžu držet své tempo a nezabývat se tím, kdo kde zrovna utíká. Všechny moje hodinovky byly zatím běžené za tepla a v ne zrovna ideální roční dobu. Hodinovka v rámci LBP to chtěla zřejmě všechno trumfnout. Běžecky na tom nejsem nijak extra, červenec pro mne není dobrý běžecký měsíc. A předpověď 35 stupňů taky nijak ideální. Dobrá, pokus o 14km si nechám na jindy, dnes budu rád za 13.

Přijíždím poměrně pozdě, přesto bez problémů parkuji skoro u vchodu. Navíc se ochladilo, cestou teploměr klesl z 36 stupňů na chvilku i na 34. Pak jsem se raději nedíval:-) Na Moravské Slavii panuje naprostý klid, měření čipy firmou Championchip připraveno, u prezentace žádná fronta, prostě profesionální organizace. Poběží se naráz, avšak ve dvou skupinách. První bude mít k dispozici první (a druhou) dráhu a bude se jí počítat obvyklých 400m/okruh. Druhá poběží ve třetí(a čtvrté) dráze a bude se jí počítat 414 metrů. Ve třetí dráze se bude hůř kontrolovat tempo, ale zase v ní bude asi větší klid. Sláva, podle čísla jsem ve třetí:-) U obou drah je připraveno občerstvení, já si dávám ještě vlastní láhev kousek bokem.

Moc se nerozklusávám, svaly mám zahřáté dost:-) Všech 97 běžců se srovná na start a profesionální atletický rozhodčí v krásné bílé košili poprvé střílí. Start se povedl:-) Od první chvíle však cítím, že to dnes bude těžké. Chviličku trvá, než si každý zvolí tempo, po prvním kole běžím za Radkem. Zvolil tempo hodně rozumně, zkouším se ho držet. Každé kolo pod 1:50, dobrý. Co však není dobrý je to, že mi tep jde přes 160. Sice jen o jeden, dva tepy, ale pro mne je to zrovna na hodinovku kritická hranice. Tuším, že Radka neudržím. Začíná se mi vzdalovat asi v osmém kole, zvolňuji (nuceně) na hranici 160 tepů, dnes to je 1:55 na 414 metrů. Snažím se každé dvě kola si mačkat mezičas na hodinkách, každé čtvrté kolo si beru kelímek s vodou, trošku vypiju, trošku se poliju. Po půlhodině přichází krize, vůbec se mi nechce běžet. Výkon bude i tak mizerný, dnes se poddávám lenosti a znovu zvolňuji. Přes 2:00/kolo. Tep klesne o dva na 158. Normálně klesá mnohem výrazněji, divný den:-) Ono je lehké podlehnout, všichni dnes běží pod své možnosti, kdo tempo v tomto počasí i jen trošku přehnal, přechází dokonce do chůze. Přestože některé běžce už po několikáté předbíhám a ti lepší už párkrát předběhli mne, nepřipadá mi, že by mne množství běžců nějak omezovalo. Naopak. Pořád mám koho dobíhat:-) Po 40. minutě si beru láhev Gatorade, dvě kola s ní kroužím svá nejpomalejší hodinovková kolečka (2:08,2:07) a celou ji vypiju. Trochu mi to pomáhá, mám šanci se zase přiblížit tempu 2:00/okruh. Po 50 minutě malinko pookřeju. Nohy cítím, zrychlit nemůžu, ale vydržel bych takto běžet ještě klidně dalších dvacet minut. Prostě špatně zvolené tempo nebo co:-) Až těsně před závěrem mne předbíhají Forest a Radek o kolo. Já si zase předběhnu Explosera. Že bych neběžel až tak hrozně? Je tu další výstřel, pokus o finiš a poslední výstřel zastavuje dnešní trápení. Já napočítal 32 kol, rychle přepočítávám vzdálenost - dobrý:-) Až diskuze ostatních mne přiměje se podívat na časy kol na hodinkách. Je evidentní, že jsem dvakrát zmáčkl mezičas už po kole (zblbnul jsem z vedra?) a tudíž je kol jen 30. Jarda Kocourek přichází změřit poslední metry, běžec přede mnou jich má 154. Skončil jsem půl metru za ním a přisuzují mi 152 metrů. Tak to teda ne! Metr velmi vážně ukecávám, jo, se 153 souhlasím. Aspoň se máme čemu zasmát:-)

Výsledek 12.573 metrů vypadá vyloženě tragicky, je to má nejhorší hodinovka. Podobně jsem běžel před dvěma lety v Jihlavě, tam to však bylo po měsíčním zobání podivných prášků. Loni v Jihlavě jsem po náročném týdnu uběhl o kilometr víc. Ale dnes mají všichni míň. Dan je pochopitelně nezmar, o víkendu si dal 160km, dnes uběhl 17,34km. I když i to je kilometr za jeho možnostmi, je to v dnešních podmínkách fantastický výkon. Ale např. vítěz "mé" kategorie dal 14,5km. Takže můj výkon je horší "jen" o 15 procent. Navíc jsem skončil 48. z 97, tedy první půlka to je. Tak co bych si nadával:-)

Rozhodně bych dnes rád poděkoval organizátorům, čipová hodinovka s občerstvením byla naprosto skvěle zvládnutá. Těším se na dráhovou desítku:-)

Týden 28/9.-15.7.2007

Další prázdninový týden začal deštěm, zimou a končil vedry. Prožil jsem ho takto:

Pondělí - 0-0-10,5 Když děti nechodí do školy, je hned ráno trocha času na výklus. 5km za 28:49. Odpoledne jedeme s Kristýnkou pro potvrzení k doktorce do Bystrce. Bereme pochopitelně balon na basketbal a pouštíme se do náročného tréninku. No a když už mám ty staré vyšlapané Atlantisy na nohách, láká mne to na dráhu. Že by aspoň pět osmistovek? Kristýnka si bude chvíli házet na koš, hurá na ně. V první zkouším předběhnout klusající fotbalisty o kolo. Daří se:-) Čas 3:03 mi však přijde dost rychlý. Přece jen se nechci zničit, další jdu pomaleji 3:10, 3:12, 3:10, 3:11. Asi by bylo lepší běžet ještě pomaleji a zkracovat pauzy, ale když mně se to líbí s dvouminutovou pauzou:-) Takže v pondělí v podstatě dvoufázové běhání:-)

Úterý - 0,7-0-5 Ráno výklus 5km za 28:49. Stejný čas jako včera, asi stabilní forma:-) Večer plavání v bazénu. Po studeném dešti, vzduch 13 stupňů, voda tak 17. Vydržel jsem 700 metrů. Kristýnka by asi vydržela víc, ale vyháním ji z vody.

Středa - 0-0-11 Závod LBP Veselka. Docela dobrý.

Čtvrtek - 0-0-7 Ráno 7 km za 33:55. Teda skoro 7. Celý den někde cestuji, už na nic není čas. Jen na chvilku posilování (nebo protažení?) před spaním.

Pátek - 0,6-0-7 A zase můžu jít ráno běhat - 7km za 33:43. Večer si jdeme s Kristýnkou zaplavat na přehradu. Vyplaváváme od domečku záchranářů a jsme pod bedlivým dozorem celou dobu ve vodě. Taky jsme tam jediní, kdo do poměrně studené a už i hodně zelené přehrady lezou. Pokud sinice zázračně nezmizí jako loni, tak to bylo asi poslední plavání v přehradě. Díky faktu, že Kristýnka má jet na tábor a teplota vody není nejlepší, tak plaveme jen po jednu z bójek veslařů a zpět. Za 15 min cca 600 metrů.

Sobota - 1,3-65-0 Konečně je teplo na kolo a já se nemůžu zničit, aby to nebyl zítra na Blanenském plecháči průšvih. Hrozné dilema. Tak nakonec zvolna 65km mezi Kroměříží, Otrokovicemi a podobnými místy. V Kvasicích v esíčku je položen nový asfalt, zase bude Moraviaman rychlejší:-) Kdyby tak chtěli s novým kobercem pokračovat i dál... Večer se honíme s Kristýnkou ve Štěrkovišti. Je teplejší než přehrada - za 35 minut uplaveme třeba 1,3km. No to bude ten triatlon zítra vypadat, po vložených sprintech cítím ramena.

Neděle - 0,75-20-5 Blanenský plecháč. Jo, na kole jsem naměřil 20.74, ale těch 740 metrů si nepíšu:-)

	Počet	Km	Čas
Běh	6x	46,2	4:08
Plavání	3x	2,6	1:15
Kolo	2x	85	3:34
			8:57

Zhodnocení: Chybí dlouhé kolo nebo delší triatlon. No tak holt budou jindy. Ukončení kariery zatím neplánuji, času dost:-)

Blanenský plecháč 15.7.2007

Krátké triatlony moc v oblibě nemám. Většinou vylezu z vody s bídou mezi ženami veteránkami, na kole ztráta na rychle jedoucí skupiny závodníků narůstá, v běhu si potom vyjímečně předběhnu špatně běhajícího cyklistu. V cíli únava jak po výprasku, radost z překonání velké vzdálenosti jako u dlouhých triatlonů se nedostavuje. Logicky jsem proto rodinu lákal tento týden na Karlštejn. Prohlédnou si hrad a tak. A já na polovičního ironmana. No chtělo se jim? Nechtělo. A navíc to ani nešlo zrealizovat, Kristýnka odjíždí na tábor. Druhou volbou byl olympijský bezhákový Grafilitman. Taky se nevešel do víkendového programu. Zbyl sprint v Blansku. Tak aspoň něco:-) V Blansku jsem už dvakrát byl, avšak na jiné cyklistické a běžecké trati. Letos to vypadalo trošku kopcovitě. No, něco vyjedu, proč ne. V moc dobrý výsledek nevěřím, v sobotu je hezky, dávámm si kus na kole a večer plavání s Kristýnkou. Vlastně plavání, trochu hra na honičku:-) Aspoň se budu mít na co vymlouvat:-)

Bez ambicí přijíždím na start. Letos je hezké tričko, aspoň nějaké pozitivum:-) Je docela teplíčko, po chladnu posledních dnů však voda není nijak oslnivě teplá. Ty dva okruhy však zvládnu i bez neoprenu, Seč měla rozhodně o dost míň. K mému překvapení pořadatelé neopreny povolují. Mám ho s sebou, šup do něj. Na rozdíl od bezneoprenových můžu v klidu dřív do vody a vybrat si dobrou pozici. Aspoň první metry se chystám závodit:-) Start! Au. Proč jsem si stoupal do toho davu? Dostávám rány zleva zprava. No ale mlátím rukama jak šílený, u první bojky jsem ještě vcelku vepředu. Nemám kudy plavat, závodníci přede mnou si stoupají na dno a obchází ji. Dělám to taky:-) Au. Zase na něco ostrého stoupám, odnáší to palec na noze. No, plavu dál. Srdce až v krku, ramena bolí, tempo jsem poněkud přepálil. Zvolňuji. Přesto první kolo 6:38. Nevěřím vlastním očím, loni byla kola (tehdy tři, letos dvě) 8:22-9:04-9:20. V druhém kole si dávám větší pozor na techniku, pořád jsem mezi kraulaři! To jsem teda ještě nezažil. Honím se s mladíkem bez neoprenu, nádherně protahuji záběr a mladíkovi uplavávám. A takové úžasné momenty ani nikdo nefilmuje. Fakt škoda. Druhé kolo 7:08, utíkám do depa. V depu je ještě dost kol! Krásný pohled. Navíc je tam zkušený ironman Víťa Kůrka, právě opouští depo. Musím se pochválit, dnes jsem nezaplaval nijak hrozivě. Ve srovnání s ostatními jen podprůměrně:-) Depo za 2:37 je taky úspěch. Fakt se musí kus běžet a sundat neopren. Tak aspoň na plavání jsem si zazávodil:-)

Na kole obvyklá společnost. Přede mnou žena, té ujíždím s přehledem. Projíždím kruháč a začínám stoupat. Kopec na Obůrku znám jen z auta. Pokud to není horská premie HC, tak první kategorie určitě:-) Ve stoupání nad přehradu předjíždím další ženu. Připadám si skoro jako závodník. Mé ambice poněkud chladí mladík, z něhož se vyklubal skvělý cyklista a předjíždí mne docela velkým rozdílem. No, na kole jsem tím asi dozávodil, tak já si to nějak dojedu. Vyjíždím ze zatáčky z lesíka, vidím před sebou stoupání k Češkovicím a málem padám údivem z kola. Ten kopec je plný cyklistů! To je pohled. Je jich tam snad dvacet. Já musel dnes fakt dobře plavat. Někteří jedou rychle, někteří pomaleji než já. Adrenalin dělá svoje, zrychluji. První žena, další žena, kolik jich bylo na startu? U Panoramy dojíždím chlapa. Zkouším jet s ním, ale je nějak pomalý, ujíždím. A předjíždím - světe div se - Šarinu:-) Fakt divný den. Kopec stupňuje stoupání, já úsilí. Dávám těžší převod a jdu ze sedla. Další závodníci jsou za mnou. Skoro je mi líto, že stoupání bude končit, vidím další závodníky, ale bez podpory kopce mi to asi tak dobře nepůjde. Snažím se seč to jde, další překvapení mne čeká v Těchově. Potkávám v protisměru vedoucího závodníka. On ještě není na běhu? A pak vidím odstupy celého pole závodníků. Pěkně jedoucí skupinky. Proč já nemůžu být v nějaké takové? Protože jsem špatný plavec:-) Před obrátkou další motivace - přede mnou trojice a jeden z ní je Jarek! Kopcovitý běh mu nebude vyhovovat, mám šanci být poprvé na triatlonu před ním. Pochopitelně přidávám:-) Už se vracím, po zvlněném kousku přijde jen sjezd do Blanska. Fakt mažu. Nevěříte? Dojíždím odpadlíka z trojice přede mnou. A ona je to Jiřinka! Mám radost jako malé děcko. Poprvé v mé karieře předjíždím supersportovkyni. Předjel jsem dvě vítězky Moraviamana. No to až budu někomu vyprávět:-) Z kopce svištím jako opravdový závodník. Do reality mne vrací neznámá zatáčka, brzdím. Přece jen se nechci rozplácnout. Nicméně ceduli, na níž mne město Blansko žádá o dodržování limitu 50km/hod s radostí ignoruji. Jedu kolem 56 až k odbočce. Škoda že se nejedou dvě kola. Fakt bych si s radostí dal ještě jedno. Ve stoupání k depu dosahuji dalšího superúspěchu a předjíždím vedoucího Vláďu Pospíchala. Pravda, on je v druhém kole běhu a já ještě na kole, ale on je teprve v druhém. Na sprintu jsem se snad ještě nikdy nevrátil do depa dřív, než vedoucí závodník proběhl cílem. Dnes jo. Koupím si láhev skutečně dobrého vína. Rozhodně si ji zasloužím:-)

V depu potkávám Jarka, jeho skalpem jsem si prakticky jist:-) Navíc se přezouvám rychleji, vybíhám hned za ním. Není kam spěchat, v klesání ho nechám ještě před sebou, po obrátce mu ve stoupání utíkám. A mne předbíhá jediný závodník. Vlastně závodnice. Jiřinka. No, nic jiného jsem ani nečekal:-) Dal by se ještě někdo předběhnout? Uvidíme. Pořadatelé slibovali dva okruhy kolem přehrady. Lepší popis by byl běh údolím do vrchu, kde shodou okolností se běží i kolem přehrady. Je příjemné teplíčko, cca 34 stupňů. Cítím únavu ze včerejška, běh nebude nijak skvělý, nicméně občas vidím po trati některé i chodit. To zapotřebí nemám a některé chodce a pomalé běžce v prvním kole předbíhám. Ani je už nepočítám. Po prvním kole vidím tak 5 minut před sebou Rudolfa Vilčeka, Miloše Bayera ( čerstvě třetího z IM Frankfurt ve své kategorii ) a další výborné o pár měsíců starší triatlonisty. Ještě tak tři minuty na plavání sundat a mohl bych si s nimi zazávodit:-) Bezprostředně před sebou už nikoho nevidím. A najednou u minigolfu zahlédnu ještě jednoho běžce. Zkusím překonat i jeho. Ale jak? Docela běží. Na finiš spoléhat nemůžu, rozhoduji se opět pro delší stupňovaný závěr od kraje přehrady. A daří se! Na hrázi vidím ještě jednoho. Kdybych nespekuloval a zrychlil rovnou, mohl jsem být i před ním:-) V cíli nejdřív vyzuju boty, z levé vyleju trošku krve a hned je mi líp a můžu se jít najíst a kochat se dobrým výslekem.

Výsledný čas 1:31:11 není na sprint nijak oslnivý, vzhledem ke kopcovitému terénu se však za něj tímto chválím:-) Mezi muži 43. místo z 55 je asi historickým úspěchem:-) Na kole 127 procent času vítěze je slušné, jen více kopcovitých triatlonů. Že bych vyrazil na Lipno? Asi ne, termínově mi nesedí. Mezi muži v plavání prý 49., na kole 47., běh 34. Proč prý? Ve výsledcích mají Šarina i Jiřinka rychlejší kolo než já. To však asi nebyla pravda. Celkový čas zřejmě sedí, je to vyrovnané během. Nevím, jestli je ten posun jen u žen nebo i u mužů. Škoda, mohl bych se v číslech víc pitvat:-) Takhle jen můžu konstatovat, že dobrý a co bude dál, to se uvidí. Prostě normálka:-)

LBP Popůvky 11.7.2007

Na Veselku jsem se tentokrát těšil. Já bych měl být relativně odpočinutý, Standa se Sváťou unavení po výborných výkonech na MUMu, to bude skalpů:-) Navíc Dan by měl taky po MUMu odpočívat, jistě bude fůra bodů. No a jak to dopadlo?

Přes prázdninový termín početné startovní pole 123 běžců se po startu trochu mačká, asi si stoupám až moc dozadu:-) Na vrcholu panelové cesty pohoda, zkouším předbíhat. Těžko se mi dostává přes ambiciozní trojici běžkyň, které tvrdě soupeří o každý metr. Po chvilce se mi daří mezi nimi prokličkovat, do cesty mi pro změnu skočí unavený běžec, který si chce u kraje odpočinout:-) Další stoupání pole rozdělí, já však poznávám, že to dnes není ono. Před závody LBP se snažím mít aspoň jeden den volnější program, to včera nějak nevyšlo a v kopci je to znát. Vidím kousek před sebou Radka, ale přiblížit se mu nemůžu ani náhodou. Dnes si zkouším všímat kilometrovníků, první tři jsou prý za 14:43. Čtvrtý 4:40. Přes deštivé období je v lese poměrně sucho, z kopce se nešetřím jako na minulé klouzačce, další dva kilometry běžím opuštěně za 8:30. Vidím před sebou tříčlennou skupinku, zkouším dotáhnout aspoň posledního z nich. Metr po metru se přibližuji, když mne mladík slyší za sebou, ožívá. Zkouším trochu stupňovat závěr, už jsem vedle něj, výhoda mládí je však znát, na cílové rovince mi mladík - fantom - uteče. Není totiž ve výsledkové listině:-) Poslední km za 4:06, s tímto kilometrem jsem spokojen:-)

Celkový čas 36:30 je na této trati můj druhý nejlepší. Kupodivu však není dost dobrý na první polovinu startovního pole, jsem 66. ze 123, 14. z 23 v kategorii. Tep průměr 156, max 167. Dan na MUMu výborně potrénoval, nadělil mi 9 minut, proto ani body nejsou nijak úžasné, 65 bodů je takový můj průměr. Na kluzkém povrchu posledně jsem měl čas skoro o dvě minuty horší, bodů však bylo víc:-) Teď bych se měl pokusit připravit se na hodinovku příští týden. Dlouho jsem ji neběžel, možná bych se mohl pokusit o pár metrů vylepšit své maximum. Uvidíme:-)

Týden 27/2.-8.7.2007

Začaly prázdniny a počasí stojí za houby. Skoro nic jsem nedělal - posuďte sami:

Pondělí - 0-30,1-7 Zahajuji ranní volnou sedmičkou za 34:33. Odpoledne na kole kličkování mezi mraky 30,1km za 1:17. Dojel jsem tak tak před deštěm:-)

Úterý - 0-27,4-0 Podle předpovědi je úterní ráno jako jedno z posledních vhodné na kolo. Na Veveří a zpět 27,4km za 1:04.

Středa - 0-0-14,5 Závod LBP Líšeň. Žádná lehkost, pěkná dřina, ale spokojenost s výsledkem. Lepší než pochvala od šéfa:-)

Čtvrtek - 2,8-0-0 Odpoledne usínám únavou, co taky chcete u tchýně dělat, že? Večer to jdu rozplavat na Štěrkoviště. Honí se tu mraky, 17 stupňů, no to bude plavání. Neopren nebo bez? Voda bude asi teplá, ale rozhoduji se pro neopren. Plavu v něm letos teprve podruhé. Zkouším ironmanské kolečko, musím si dát pozor, abych se nechytil na rybářskou udičku. A ejhle, u schodů mám 26:33. V neoprenu se fakt plave líp, nebo díky nepřítomnosti bójek řežu zatáčky:-) Zkouším ještě jedno volné kolečko - 29:20. Začalo lít, rybáři to zabalili a čas je horší. Asi mne to nebaví:-) No, na Moraviamanu by to s neoprenem pod 1:30 vyšlo. Co už nadělám. Kousek vyplavu a po 1:01 jdu z vody. Píšu 2,8km. Dobrý:-)

Pátek - 0-0-18 Asi nebude pršet, ale děsně fouká. Místo kola si oběhnu svoji osmnáctku za 1:48:46.

Sobota - 1-0-10 Plavání na Seči. Po návratu oběhnu Holednou - 10km za 52:31.

Neděle - 0-39,4-0 Rodinná rada mi přiděluje na kolo jen chvíli. Objedu okruh kolem přehrady - 39,4 km za 1:34. Pak už jen samé nesportovní hlouposti:-)

	Počet	Km	Čas
Běh	4x	49,5	4:24
Plavání	2x	3,8	1:34
Kolo	3x	96,7	3:55
			9:48

Zhodnocení: Kola bylo v plánu víc, no ale když je počasí, že by mne nevyhnal, to je pak těžké:-) I plavání by to chtělo ještě jedno, přece jen teď není běžecké období. Ale kdo by se zatěžoval nějakým plánem:-)

Seč 7.7.2007

Kristýnce se venkovní plavání zalíbilo, nutně potřebovala jet na další závod na Seč. Trochu se mi to nezdálo - přece jen má v tom týdnu basketbalové soustředění, šest hodin tréninku denně je dost. Po takovém týdnu plavat? Ale na Seči jsem ještě nebyl, proč ne. Měli jsme ještě organizační problém - žáci plavou 3km v sobotu, dospělí v neděli. 5 km zase naopak. Přiznávám, chvíli jsem zvažoval myšlenku přihlásit se na 5km. Nakonec jsem ale nabyl dojmu, že není kam spěchat a požádal pořadatele, zda bych v sobotu mohl plavat 3km s žáky. Další z mých moudrých životních rozhodnutí:-) Pořadatelé mi vyšli vstříc a byl jsem prohlášen za Kristýnčin plavecký doprovod. To, že mi Kristýnka uplave prý nevadí:-)

V pátek v noci vyzvedávám Kristýnku z basketbalového kempu. V sobotu ji nechávám něco naspat, vyrážíme v deset. Kristýnka mi celou cestu vypráví dojmy - co jí říkala Večeřová, co je učil Bobrovský. Najednou na chvíli usíná. Není přece jen přetažená? No, jsme na místě. Moc hezká přehrada. Jako jedni z prvních jsme na prezentaci. Prohlížíme mapku tříkilometrové trasy, najednou nám ji přelepují před nosem. Voda má 18,3 stupně, trať se zkracuje na polovinu. Teda, jen pro děti. Pro dospělé je prý teplá dost. Ani vzduch nějak není teplejší, do plavek se nám nechce. Ještě že mám tu plaveckou kombinézu:-)

Obojživelníci vlezli do vody dobrovolně ještě před startem:-) (foto M.Kýr)

Ty děti fakt vlezly do vody! Jsou to normální děti? Nejsou. Na rozdíl ode mne suchozemce jde o obojživelníky. S několika vteřinovým zpožděním jsem ve vodě taky a vyrážím pronásledovat děti. Během padesáti metrů si dokonce jedno doplavu. Sláva:-) Co je to za plavce? Je to Kristýnka. Vůbec nemůže chytit rytmus, plave dvě tempa kraul, dvě prsa. Teplota vody jí dělá obrovské problémy. Dnes jí klidně uplavu:-) Krotím však své závodnické vášně a plavu za ní. Je to těžké, kraulem umím plavat jen jednou rychlostí. Přecházím na prsa, stačím jí. Snažím se ji povzbudit. Ale jo, jde jí to. Trať mladších žáků doplave. Naplavávám si k bójce, kolem které poplave jistě prsa a snažím se Kristýnce vysvětlit, že trať mladších žáků dnes bude stačit. Jen na mne koukne, nemůže ani pořádně otevřít pusu, tak jen procedí: "Ja t nevzdm". No, vypadá při smyslech, to není apatie předcházející závěrečnému stádiu prochlazení. Dobrá, plaveme dál. Další bójka je neskutečných 500m daleko. Ve vodě se střídají studené proudy s arktickými. Jsem vděčný za každou trošku vody, která se teplotou blíží chladnému vzduchu. Míjí nás vracející se houf plavců, Kristýnka mírně chytá tempo. Před bójkou označující 1km lezu po 23 minutách z vody. Nejsem prochladlý, vyjímečně se ani neklepu. 3km bych v té vodě však neuplaval. 5 nepřežil. Tím, že Kristýnka přidala, jsem musel plavat kraula a při kraulu nemůžu mluvit. Půjdu podél ní po břehu, ať ji můžu povrzbudit, případně pomoci. Až na břehu zjišťuji, že je to vcelku zbytečné. Kousek za Kristýnkou plave loďka, ptají se mne, jak je Kristýnka na tom. Říkám, že už uplavala kde co, dnes je unavená a vadí jí teplota, potřebovala by trochu povzbudit. Hned plavou blíž a celý zbytek cesty Kristýnku povzbuzují. Ta se díky této pozornosti snaží a doplavává až do cíle. Pochopitelně s dost velkou ztrátou poslední.

Přebírám si zmrzlé dítě, honem převléknout a do hotelu na horkou čokoládu. Po půl hodině už je to skoro dobré, svítí i sluníčko, jdeme pozorovat plavce na 5km trati. Krásný pohled. Díky startu intervalovou metodou plná přehrada plavců. Ti lepší v pohodě zvládají 5km kolem hodiny. Po doplavání se někteří klepou jako osiky a jdou si lehnout do spacáku, někteří se naopak vyplavávají. Cákají se ve studené vodě jako malé děti v tom nejteplejším moři.

Po hodině dostávají Kristýnčiny rty normální barvu, jedeme domů. Cestou přemýšlím, proč je vlastně při ironmanu vzdálenost 3,8km? Oproti ostatním disciplínám je to vlastně krátké. A řeknu vám, po shlédnutých závodech dálkových plavců mi neopren přijde jako podivný, do vody nepatřící výmysl. Jenže když se v něm tak dobře plave:-)

Doma Kristýnka v šest odpoledne usíná a spí a spí a spí. Kdybychom ji nevzbudili, možná spí doteď:-)

LBP Líšeň 4.7.2007

Před závodem dalšího závodu LBP v Líšni vládla zvláštní atmosféra - byl jsem tam totiž z běžců z fóra v podstatě sám. Konečně budu ze všech první:-) Honzu Škrdlu pochpitelně nepočítám, protože to je jiná výkonnostní kategorie:-) Inu, někteří jsou na dovolené, někteří na MUMu. Taky dobře. Běžecká forma pořád není, pěkně si ten závod odklušu a nikdo to neuvidí:-)

Start! Běžců je nějak míň, nikdo mne neokopává. Běžím kupodivu docela svižně, musím se dokonce malinko brzdit, to se mi moc často nestává. U druhého rybníčku dobíhám staršího běžce a ženu. Ti starší mají vyrovnané tempo, zkouším se zavěsit. Pohoda běhu v závěsu mi vydrží jen do začátku stoupání za třetím rybníčkem. Můj vodič najednou ožívá a mizí si dopředu. Ach jo. Stoupám si údolíčkem, první v protisměru pořád nikde, tady mne normálně Dan míjí. Je vidět, že je na MUMu. Třeba dnes budou dobré body, cítím se relativně dobře, zkusím zpět běžet ostřeji. Někdo mi dýchá na záda. Že by ta žena? Před vrcholem stoupání se ukazuje, že nikoli. Mladší kluk. Zbytek stoupání jsem za něj zavěšen, má krásný odraz. Proč není víc vepředu? Je jasné, že to zpět napálí. Zkusím se ho udržet aspoň chvíli. Otočka za 25:44, to na rekord není, propadák ale taky ne. Kousek před námi je asi šestičlenná skupinka, zkusím si někoho předběhnout. A už klesáme! Uf. Opravdu to napálil. Mrknu na sporttester (i když se to nemá:-)), tep 165 z kopce! To dlouho neudržím. Vypínám mozek a jen si tak povlávám. Prolétáme skupinkou před námi a já jsem pořád jediný v závěsu! Třeba vydržím až ke třetímu rybníčku. Jo, bezva. Ještě aspoň pár metrů. Je jasné, že jakmile přijde jakákoli terénní nerovnost, odpadnu. Vyhlížím další běžce před námi, jestli bych se nezavěsil za někoho pomalejšího. Jenže ti, co předbíháme, mi přijdou moc pomalí. Visím, sotva dýchám. Všimli jste si, že u druhého rybníčku je malinký protikopeček? Odpadám tam na vzdálenost 10-20 metrů. Ale pořád běžím srovnatelnou rychlostí. Mám to vůbec zapotřebí? Ve stoupání u prvního rybníku zvolňuji. Běžec přede mnou také. A kdosi mne dobíhá. Jistě mám hezkou pozici a někdo si na ni dělá zálusk. Nedám a nedám a nedám. Přidávám. Už mi funí na záda. Klesáme do cílové rovinky. Vím, že se nemohu spolehnout na závěrečný finiš, zkouším stupňovat dlouhý závěr. Každý krok o setinku vteřiny rychlejší než ten předchozí. Jde to! U restaurací už si musím pomáhat i hejkáním. Hejkal by dnes měl ze mne radost, jak jsem učenlivý:-) Stahuji dokonce toho mladíka přede mnou! Pozici jsem uhájil, cíl za 50:17. To je teda negative split:-)

V cíli chvíli přemýšlím, jestli mi stojí za to běhat takto naplno, jsem úplně vyřízený. Myslím, že jsem cestou zpět nemohl udělat ani jeden krok rychleji. Ale k něčemu to dobré je - jsem tentokrát bezpečně v první půlce - 43. z 96, v kategorii 9. z 15. Tak vysoko jsem dlouho nebyl. Získávám 67,3 bodu, což je letošní maximum. Nebýt účasti Michala Kumstáta, byl by z toho bodový rekord v LBP, takto je to historicky druhý bodový zisk, letos nejvíc. Průměrný tep na tuto trať vysoko - 160 s maximem 172. No, potrénuju a třeba mi to zase bude běhat:-)

Následující fotka s LBP nesouvisí. Zachycuje velmi dobrého cyklistu na trati Moraviamana. Je natolik dynamická a inspirativní, že jsem se rozhodl ji zde zveřejnit:-)

Pololetní ohlédnutí

Polovina roku je pryč, zkusím ji využít k menšímu ohlédnutí, pochopitelně co se pohybu týče:-) Během prvních šesti měsíců jsem byl v pohybu takto:

Velmi stručně se to dá to dá rozdělit asi na dvě poloviny - do března pobíhání, od dubna pokus o triatlonovou sezonu. Oproti loňsku jsou objemy běhu a kola v podstatě téměř dvojnásobné, myslím, že o moc víc bych asi ani nezvládl. Podívejme se podrobněji na jednotlivé sporty.

Běh po týdnech:

Svému běhání vcelku nemám, co bych vytknul. Zlepšil jsem si osobák na maraton příjemným zážitkem v Linzi, o pár sekund jsem posunul i půlmaratonské maximum. Zlepšil jsem se i na kratších tratích, ale když se mne zeptáte, za kolik mám desítku - nevím. Musel bych se podívat. Maraton je běžecká disciplína, která mi vyhovuje a baví mne. Kratší běhy mne tolik nebaví, i když bych v nich možná mohl být lepší. Na podzim se pokusím znovu o kousek zvednout běžecké objemy a třeba maratonský čas vylepšit. Zajímavé je, že běžecká forma opravdu gradovala v dubnu dle plánu, o čemž svědčí nejen časy závodů, ale i časy mé "sedmičky" (ano, je kousek kratší), kterou se snažím vyklusávat zhruba stejným úsilím. Graf časů vypadá takto:

Kolo je disciplínou, ve které jsem docela poskočil. V roce 2005 jsem totiž najel na silničce asi 300km (prakticky jen triatlonové závody), v roce 2006 jsem se už přiblížil 3000km (do Moraviamana 800). Nicméně na opravdový trénink kola není čas a už asi ani nebude. Stejně bych se posunul ve výsledcích jen o pár míst:-) Letos navíc nebylo moc dobré počasí. V květnu i červnu jsem musel několikrát vyjížďku na kole zrušit kvůli dešti.

Co dodat? Jsem cyklista do pěkného počasí, v únoru si fakt dělat násilí nebudu a jezdím jen doma:-) Z tabulky je patrná díra v době PIM. Sice jsem si říkal, že budu jezdit na kole jak to jen jde a maraton si zaběhnu z plného tréninku, nakonec to bylo jinak a je to poznat. Pokud bude i v příštím roce cílem ironman, květnový maraton nemá v programu co dělat.

A co plavání?

Krásně je patrná "špička" v podobě víkendu s etriatlonem. Taky je vidět, že v červnu jsem se snažil nevypadnout z plaveckého tempa. To se vcelku povedlo, na Grafilitu jsem se cítil plavecky dobře, na Moraviamanu vcelku taky, až na ty křeče:-) Pokud se chci na triatlonech zlepšovat, musím v plavání přidat. Zejména přes zimu, i když to se mi vůbec do bazenu nechce, což graf jasně ukazuje. Víte, jak je mi chladno, když jdu z bazénu do auta? Brrr. No, teď mám v autě vyhřivané sedačky, třeba si na podzim víc plavat troufnu:-)

Závěrem si dovolím jednu otázku - má vůbec cenu pokračovat v popisu týdenního tréninku? Čtenost těch popisů pozvolna klesá, což je asi dáno tím, že se objevila řada dalších blogů. Místo týdnů bych na blog dal souhrn měsíční. Ať je co porovnávat. No, můžete hlasovat v anketě (když už je umím udělat:-)):

A teď už vzhůru do dalšího pololetí. S nějakým tím ironmanem. Fakt zatím nevím, jestli pojedu do Nitry, na Lipno nebo do Podesdorfu. Škoda, že vypadl Bečvoman. Možná bych zařadil ironmany dva:-)

Týden 26/25.6.-1.7.2007

Týden po Moraviamanu jsem se chystal odpočívat. Jako loni, byl jsem unavený, jistě jsem odpočíval. Jen tak pro formu kouknu do starších zápisků - loni po Moraviamanu středa LBP Anthropos, čtvrtek Kuřimská běžecká liga, sobota Bečvoman, na kterém jsem nemohl na kole otočit nohama:-) Aha. No, letos si to užiju a odpočinu si. Kam bych se honil.

Pondělí - 0-0-0 Zahajuji volnem, ten odpočinek mi jde fakt dobře a baví mne. Večer totiž mám dvě (!) piva.

Úterý - 0-0-5 Ráno výklus 5km 30:20. Na poražení Hejkala to ve středu nevypadá. Asi mu budu muset zítra podrazit nohu...

Středa - 0,7-0-9,6 Kristýnce už skončily basketbalové tréninky, chodí plavat každý den. Tajně doufám, že se jí ve středu nebude chtít. Houby! Nutí unaveného stárnoucího tátu vstát a šup do bazénu. Plave se mi docela dobře, ale síla chybí. Po odplavané půlhodině předstírám velkou starost o Kristýnčinu plaveckou kariéru a jdu si raději povídat s trenérkou:-)

Odpoledne závod LBP Obřany. Že to nebude hvězdný výsledek se dalo čekat. Po závodě je mi líp než před ním, obzvlášť po večerním restartu alkoholickými nápoji. Je tak příjemné aktivně odpočívat...

Čtvrtek - 0-0-0 Ráno se chechtám, jak jsem loni mohl jít běhat do Kuřimi. V poledne se mi chce do Kuřimi. Už už se chystám volat holkám, že je vezmu na dětské závody, ale blíží se déšť. Nejdeme. Další volný den. Spíše shodou okolností:-)

Pátek - 1-0-10 Ráno vezu holky do školy a než jim paní učitelky dají vysvědčení, skočím na chvíli do bazénu. Dnes jsem limitován časem, plavalo by mi to už i déle,ale spěchám zase pro holky - v 8:47 jsem zpět u školy. Večer si jdu zaběhat, už si troufnu i na Holednou - 10km za 55:40. Den za dnem únava mizí.

Sobota - 0-22,8-0 Původně jsem chtěl vzít Kristýnku na lidový závod Žďárského triatlonu. Vypadá to však na chladné ráno, Kristýnka má od neděle basketbalový kemp, raději úvahu o Žďáru ruším. To bych mohl zajet odpoledne na Bečvomana, že? Tak jo. Kouknu se na web, v kolik se startuje... Bečvoman je zrušený. To jsou věci. No, tak nic. Jedu až večer chvilinku na kole - na golf a zpět za 55:10.

Neděle - 0-0-0 Nestíhám. Nakoupit. Zajet pro kotě do Tišnova, Terča si ho našla na internetu a nutně potřebuje na prázdniny právě toto kotě. Odvézt Kristýnku na basketbalový kemp do Mikulova. Odvézt Terču ke tchýni. Řeknu vám, ta rodina mne někdy zmáhá. Ani na procházku se nedostanu:-)

	Počet	Km	Čas
Běh	3x	24,6	2:23
Plavání	2x	1,7	1:02
Kolo	1x	22,8	0:55
			4:20

Zhodnocení: Nakonec to je odpočinkový týden s nejnižším letošním objemem. Ale nebýt počasí a Bečvomana... :-) Nejhorší je, že pořád nevím, na jaký další závod se vydat. Tedy, delší závod. Takové ty malé nepočítám. Až nějaký potkám, šup na start:-)